Tak mi skončila šichta v ateliéru. Poslední týden jsem se tam dloubala v nose a v pátek jsem si drze vyndala na stůl francouzštinu, abych neusla.

Ale nebudu předbíhat. V pondělí vedle mě do brigádnických řad postavili jistýho Milana. Je to překvapující, ale vážně hezkej sebevědomej kluk mě nepřitahoval. Ani chloupek se nezachvěl, když kolem procházel. Celý týden jsem žasla sama nad sebou. Zkušebně jsem si ho představila nahýho. No je to trochu neobvyklý svalnatej čvuťak... stále žádné vzrušení.

A proto jsem taky šla na gyndu. Svérázný gynekolog mi řekl, že jsem divná, když nemám ve dvaceti tolik měsíců měsíčky. To, že je nemám, je vysvětlením, proč mi padaj vlasy. Bezva už jsem se bála, že to mám z tý poruchy příjmu potravy.
Říkal, co za ním chodí holek v červnu, aby jim napsal prášky a já si je na prázdniny vysadím! Slečno máte to v hlavě v pořádku?
Ne pane doktore, podle počasí se neřídím.
A to nebudete mít žádnýho, toho...?
To nehrozí.
CCo, snad jste nezavrhla samečky?
:DD Ne, akorát sem vybíravá.

Brigádník Milan se furt vytahoval. Ale tón, kterým mi říkal, že jezdí každý víkend za svojí holkou do rodného města, byl až provinilý. Mluvil o prospěchovým stýpku nebo se ptal, jestli umím s excelem a tabulkama. Teda aby se neřeklo, tak ohodnotil modely z balzy, co jsem dělala minulé dva měsíce, jako "slušný".

Pak jsem udělala něco, co ho odradilo se se mnou po zbytek týdne bavit.
Nenápadně jsem si zapoměla index na stole v úplně prázdným skladu. Modrá knížka se lvem s kružítkem tam svítila vedle mojí kabelky. Nevzpoměla sem si na ni celý den :) Akorát jsem párkrát viděla Milana, jak do toho skladu nese vzorky.
A do konce týdne se se mnou nebavil.

Kdo se směje naposled....
Milan se směje naposled. V pátek mě šefová propustila na dlažbu.